Včera jsem už na to  opravdu neměla, ale o to je to dneska lepší! XD užijte si to a Krásný nový rok!

Ještě jednou, naposledy, jsem se protáhl, než jsem se zvedl z postele. Bertha mi mezitím připomněla horkou koupel, kterou mi byla připravit. Za boha nevím jak to mohla stihnout, když celou dobu špehovala za dveřmi.  Pak jsem nad tím pouze mávl rukou. V životě jsou věci, které holt na příslušnicích něžného pohlaví nechápu.
Po nečekaném raním budíčku, kdy jsem Setta pěkně strapnil, z čehož jsem měl nesmírnou radost a hned mi  den přišel o něco růžovější, jsem se tedy vydal do místnosti s obrovskou dřevěnou nádobu.
A víte vy co? Fakt byla připravená, že by se chůva uměla naklonovat?
Tak to bych asi nepřežil…
Nu což, odstrojil jsem se tedy a šaty jsem odložil na stolek kousek od vany.
Vstoupil jsem do horké vody a  okamžitě mi naskočila husí kůže.
Spokojeně jsem se tam uvelebil a užíval si klidu.
Alespoň do té doby, než mě vyrušily rázné kroky, rázující po chodbě a vzteklé mumlání. Našpicoval jsem uši a poslouchal.
,,…Jak si jenom tohle mohl dovolit?! Můj vlastní syn! Následník trůnu a chová se jako rozmazlenej spratek!“
U dvora bylo asi slovo ,spratek‘ velice oblíbené, možná nějaká móda? Každopádně měl můj otec o zvednutý tlak hned po ránu postaráno. Opřel jsem se o okraj vany, který byl co nejblíže dveřím a začal jsem se usmívat. Takže Sett byl žalovat?
Opravdu už ho musím patřičně štvát pokud se snížil k takovému činu. Spokojeně jsem se zašklebil a hypnotizoval očima dveře vedoucí do místnosti.
Ty se za moment rozletěly a v nich stál můj otec, který neměl daleko k infarktu a za ním v těsném závěsu stál Sett s mím bratrem.
,,Páni celá delegace a jen kvůli mé maličkosti! Jsem polichocen!“ přivítal jsem je s úsměvem. Jestli bylo možné, aby můj otec nabral ještě sytější odstím červené, bylo to teď.
,,Owene!“ zařval a vražedně mě propíchl pohledem.
,,Ano?“ zeptal jsem se a nasadil roztomilý kukuč. Jestli ho něco dokáže ještě víc vytočit bylo to tohle!
Měl jsem pravdu.
,,Okamžitě se siru Settovi omluv!“ zaječel. Moje ušní bubínky sice dost trpěly, ale vydržely i tento o oktávu vyšší tón.
,,Nechápu proč bych měl.“ Odsekl jsem a sledoval, jak sebou bratr škubl. On byl vždycky správňák, bál se porušit byť jen jediné nařízení našeho otce, a to byl možná ten důvod, proč otec za následníka trůnu vybral právě mě.
,,Urazil jsi ho!“ vmetl mi do tváře a nenamáhal se snížit hlas.
,,Ano, ale až potom, co on urazil mě!“ kladl jsem důraz hlavně na slova potom a mě, což tomu dodalo dramatičnosti.
,,To je lež.“ Ozval se Sett podivně klidným hlasem. Ještě jsem se na něj co byl tady nepodíval, až tohle mě k tomu donutilo. Zarazil mě zvláštní lesk v očích.
Naskočila mi husí kůže, a tentokrát to nebylo z příjemně teplé vody, nýbrž z pěkně nepříjemného pocitu, který ve mě Sett vyvolal.
,,Ne není.“ Ozval se hlas za skupinkou stojících ve dveřích. ,,Dovolíte pane? Nesu princi nové oblečení.“ Omluvila se postava a nešetrně do Setta strčila. Zaoblená postavička si statečně probojovala cestu skrz skupinu postávajících.
Bertho, chůvo nejdražší, já tě zkrátka žeru!